Stanislav Huml

Jaroslav Hašek by nevěřil vlastním očím

19. 12. 2014 16:26:00
Císař pán je vůl řekl Vlasta Burian. Hašek ve svém Švejkovi rozjímal o mušinci na obrazu mocnáře. Svým inteligentním humorem se vypořádali s mocnářstvím. Dnes by koukali a nejsem si jist, zda by s posunem kultury společnosti souhlasili. I když kdoví? Životopis Haška je plný rozporů.

Hašek si dělal legraci ze stavu, kdy v mocnářství ani v hospodě mezi přáteli nebylo možno svobodně mluvit natož urážet císaře. chcete-li hlavu státu. Stav, kdy se ve sdělovacích prostředcích (weby různých kvalit patří mezi ně) v klidu nepíše jen kritika, ale hrubé urážky demokraticky zvolených představitelů státu, ať jsou to prezidenti bývalí tak současní, by Haška pravděpodobně nepotěšil. O inteligenci mnohých pisatelů či tvůrců "uměleckých" děl, lze navíc úspěšně pochybovat.

Při čtení Švejka jsem se smál. Při sledování některých rádobyuměleckých děl či článků, dehonestujících současné prezidenty, tuto pohodu nepociťuji. V jedněch vyvolávají radost a současně zvyšují agresivitu a nenávist - to jsou odpůrci, v druhých, v lepším případě, vztek. Rozhodně společnost neuklidňují.

Jsem dopravák, s dlouholetou praxí vyšetřování dopravních nehod. Mrtvých jsem viděl tolik, že to ani nespočítám. Vím, jak je za volantem nežádoucí agresivita a důležitá pohoda. Závidím proto Němcům jejich právní úpravu, která zakazuje, a velmi přísně postihuje, urážky mezi řidiči. Za zvednutý prostředníček (topolánkova jednička) je přísná pokuta. Urazit verbálně policistu v Německu - zkuste to. A Německo není totalitní stát - moje sdělení speciálně pro redaktorku Novy p. Zuzanu Štíchovou - přesto tam tyto zákazy a tresty prostě platí.

Žijeme v digitální době, kde díky internetu máme obrovské možnosti. Máme svobodnou možnost získat informace odkudkoliv a téměř on-line. Važme si toho. Říkejme co si myslíme. Nebojme se podepsat pod svá sdělení. Važme si všech, který mají odvahu ta sdělení veřejně publikovat. Kritika je zdravá. Pro odpůrce kritiky - opřít se můžeme jen o to, co klade odpor. To co před vámi v poslední chvíli uhne většinou způsobí váš pád. Platí to při chůzi a kupodivu i ve vztazích - ti co uhýbají a nejsou schopni kritiku slušně a kultivovaně sdělit kritizovanému, většinou pomlouvají za zády a v příhodné chvíli vám vrazí kudlu do zad.

Pokud budeme pálit české vlajky, házet na prezidenty rajčata, psát o nich ve veřejném prostoru sprosté a brutálně vulgární urážky - platí jak o Zemanovi, tak o Havlovi či Klausovi - vypovídá to mnohé o nás. Zhrubli jsme. Přestali jsme si vážit své vlastní státnosti, sebe sama. Nová generace se bude chovat ještě o stupínek agresivněji. Přiznávám, že tento stav mi vadí a otevřeně jej budu kritizovat. Stejně jako daňové podvody spáchané fiktivním přihlášením v Monaku, nebo pokusy o rozpoutání velké války.

A už vůbec nechápu některé novináře. Jeden den kritizují prezidenta, který přeloží do češtiny název "hudební" skupiny a druhý den se zastávají a oslavují ty, kteří jsou významně vulgárnější. Nu ať to slovo řeknete anglicky nebo česky, je to pořád jedna a ta samá "věc". Díky za edukaci pane prezidente se patří odvětit. Když jsem v předvánočním rozhovoru s PL sdělil svůj názor na vulgarity ve veřejném prostoru, na novinkách to zopakoval, byl jsem převčírem v upoutávce TN na Nově a redaktorka s klidem ve svém komentáři prohlásí, že chci omezit kritiku. Absolutně v rozporu s tím, co jsem prohlásil v PL, na Novinkách i na záznamu z našeho telefonického hovoru, který nahrála bez mého vědomí a odvysílala. Jasně tam říkám to, co jsem i dnes napsal. Nejsem proti kritice kohokoliv, jen mi vadí vulgarity. Asi neumí česky a nechápe rozdíl mezi kritikou, urážkou či vulgárním projevem. Jsem zvědav, kdy každá reportáž o ostatních politicích bude končit jejich životopisem. Já na svůj jsem hrdý a nestydím se za něj. Nikdy jsem nekradl nepodváděl ani neudával.

Komentáře pod tímto článkem samozřejmě otevřu. Zkuste mi oponovat slušně a kultivovaně. Nebo už jste to opravdu zapomněli?

Všem přeji klidné a ve zdraví prožité Vánoce. A Štastný, doufejme že mírový, Nový rok 2015.

Autor: Stanislav Huml | karma: 35.05 | přečteno: 2427 ×
Poslední články autora