Mašínové prý Honzátka museli zabít. Byl to zločinný komunista.

Podobný titulek jsem v průběhu posledních měsíců někde četl. Podobných bylo v médiích mnoho. Nabývám přesvědčení, že se někteří lidé v této zemi zbláznili. Nevím, čeho se konkrétně Jaroslav Honzátko dopustil, že si vysloužil titulek, že byl zločinný komunista. Obchůzkář na Obvodním oddělení v malém městě, proháněl zloděje slepic a vyšetřoval pachatele dopravních nehod. Co z těchto jeho činností byl zločin? Zločinný komunista byl tedy i .........., nebudu jmenovat, byli nás za těch 40 let miliony v mnohých profesích, od učitelek po ředitele. A když jste to nebyli Vy, tak to byli s velkou mírou pravděpodobnosti Vaši rodiče. Budeme se tedy za to nenávidět a titulovat od tohoto dne zločinnými komunisty? Ne náhodou se nad námi v zahraničí zamýšlejí s otázkou. Proč odměňujeme lidi, kteří vraždili vlastní spoluobčany (na rozdíl od těch, kteří bojovali proti fašismu)?

Nová legislativa

Chci podpořit včerejší článek Jiřího Bati: Mašínové nevraždili,ve „specifické situaci zabili“ pomahače režimu.

Sněmovnou prošly letos zákony, které legalizují trestné činy spáchané na komunistech. Poslední novela

není nic jiného. Předkladatelé tvrdili: "Mašínů se předloha zákona netýká". Jen do doby, než byl přijat. Potřebovali hlasy těch, kteří Mašíny odsuzují a tak jim mazali med kolem pusy. Pro ty zcela zabedněné pozor - zákon zatím platí jen pro ty trestné činy, které byli spáchány v období od r. 1948 do r. 1989. Dokonce se někteří odvažují tvrdit, že i činy, které jsou porušením ženevské konvence, spadají do tohoto rámce.

Mezinárodní srovnání

Fajn, podívejme se na to z obecnějšího hlediska. Režimů na této planetě bylo a je nepočítaně. Z historie jsou známy doby inkvizice, vyhlazení mnoha kmenů indiánů, ze současnosti připomeňme Afghánistán, Kosovo, Irán a další. V některých státech, v dnešní "moderní době" zasahují i mezinárodní síly. Umíte si představit, že by vojáci, vysláni do těchto zemí, přišli se stejnými myšlenkami a podřezávali svázané odpůrce jako králíky? Skončili by před mezinárodním tribunálem v Haagu.

Co na to Petr Nečas

Podle premiéra šlo o reakci skupiny bratří Mašínů na kruté represálie v letech po komunistickém puči v únoru 1948. „K ozbrojeným akcím přistoupili teprve v září 1951, tedy v době, kdy již měli českoslovenští komunisté ruce potřísněné krví více než stovkami nevinně popravených a umučených, mezi nimiž byli i blízcí přátelé rodiny Mašínovy," konstatoval Nečas.

Nu není to úplná pravda! Kradli již v roce 1946, na to jsou docela slušně zadokumentované důkazy. Jsem stejně mlád jako premiér, proto jsem tu dobu nezažil a troufnu si jen konstatovat, že to byla těžká doba na obou stranách, poválečná doba plná nepřátelství, podezřívání a snahy druhou stranu doběhnout. Na americké straně barikády fungovala také pěkná perzekuce.

Cituji z Wikipedie:

Jako éra mccarthismu se v historii USA označuje období počínající zhruba koncem 40. let 20. století a trvající až do konce 50. let, jehož hlavním rysem byl vypjatýantikomunismus přecházející až v antikomunistickou hysterii. Hlavním představitelem tohoto proudu byl senátor Joseph McCarthy, jehož příjmení dalo této epoše jméno.

McCarthy nikdy svá obvinění nedokázal.

Mccarthismus pro mnoho Američanů zejména ve vládních institucích, odborech, školství a zábavním průmyslu znamenal postihy, například ztrátu práce, na základě často jen vágních podezření, že sympatizují s komunisty. Mezi postiženými bylo i mnoho slavných jmen, například umělci Leonard Bernstein, Charlie Chaplin, Aaron Copland,Jiří Voskovec, Arthur Miller a Orson Welles nebo vědci Robert Oppenheimer a Linus Pauling.

Obdobou naší StB

byl v té době Výbor pro neamerickou činnost, pokud se nepletu pěkně ostří chlapci.

Byla to zkrátka hnusná doba, nebudeme z té doby oslavovat Stalina, Gottwalda, ale ani Mašíny nebo McCarthy. Tedy někteří z nás. Věřím, že všichni ti rozumnější. Ta doba však měla jeden zajímavý výsledek. Evropa zažila zřejmě nejdelší období, kdy na jejím území nebyla žádná válka. Měli jsme štěstí, že jsme v době bez válek mohl žít. A díky tomu, že nebylo víc takových bestiálních cvoků jako Mašíni jsme se vůbec narodili.

Ať nad skutky bratrů Mašínů přemýšlím z kteréhokoliv úhlu, nenacházím nic pozitivního. Byli to obyčejní zloději a vrazi. Je mi líto těch, kteří nemajíce jiných hrdinů modlí se k těmto existencím s pokřivenými hodnotami. Jejich příznivci se snaží na sebe strhnout pozornost, plout na vlně antikomunismu a nejsmutnější na celé věci je, že jejich ocenění zcela dehonestuje statečné jedince, kteří se za lepší zítřky byli schopni nezištně a ve prospěch většiny i obětovat. Tím věčným koukáním do zpětného zrcátka se pak přehlédne mnohé, co se děje před čelním sklem. Pozor na nehody. Antikomunismus má jednu slabost - není to program.

Jaroslav Honzátko byl mladý kluk, který položil život pro Československo, nepochybně pro svou vlast, jak to tenkrát logicky musel chápat. Nebyl ani lovná zvěř, ani není známo, že by se osobně dopustil čehokoliv. Byl náhodně vybraným snadným cílem. V každém jiném státě by si jej za to, že položil život vážili. Nikoliv v současné České republice. Tady je bezdůvodně a beztrestně nazýván zločincem. Stydím se za Vás titulkáři a nálepkáři.

A toto je z mé poslanecké pošty:

Norský střelec zavraždil civilisty s poukazem na to, že se subjektivně cítil být ve válce se společností, která se vydala špatným směrem.

Mašínové zavraždili civilisty s poukazem na to, že se subjektivně cítili být ve válce se společností, která se vydala špatným směrem.

1) V Norsku se tomu říká terorismus, u nás odboj.

2) Norské oběti jsou oplakávané, české oběti nikoho nezajímají.

3) Norský střelec je označován za monstrum, Mašínové za hrdiny.

4) Norský střelec myslel svůj boj vážně, Mašínové, sotva se prostříleli na Západ, začali žít pohodový život a boj s komunismem ukončili.

5) Norský střelec dostane nejtěžší trest, Mašínové vyznamenání od Ultrapravicové vlády.

A jedna shoda:

Norský střelec i Mašínové řekli, že by to udělali znovu.

Dodávám:

Historii píší vítězové. Chytří vítězové alespoň počkají, až i děti obětí zemřou, lid zapomene a nechají hodnocení některých činů na historicích. Jsem příliš mlád, abych žil v těch letech a optikou osmdesátých let se nedají popisovat léta padesátá. Již jsem několikrát jasně vyjádřil, že nebudu uctívat ani Stalina, ani Gottwalda, ale ani Mašíny. Co mne na diskusích děsí, je nenávist, kterou s generačním odstupem někteří uchovávají. Je mi Vás líto a nemyslím to ani ironicky, ani ve zlém. Na Breivikově případu je vidět, jak je nebezpečné uctívat násilí. Mašíni porušili ženevské konvence i současně platný právní řád. Nemají odvahu se vrátit a i s Vámi, občany této země, dnes pohrdají. Neměli ani v době svého pobytu v zemi podporu obyvatelstva, kterému jen zapalovali stohy a ničili jejich práci. Chovali se jako prachsprostí gauneři.

Je mi líto, že vládnoucí ultrapravice nemá jiné hrdiny a musí se snížit k heroizování, z dnešního i tehdejšího pohledu, obyčejných teroristů.

Je mi líto, že vládnoucí ultrapravice nemá jiné hrdiny a musí se snížit k heroizování, z dnešního i tehdejšího pohledu, obyčejných vrahů.

A aktualita z dnešního dne k Breivikovi:

Podle lékařů byl Breivik nepříčetný. Pohybuje ve svém vlastním světě plným zvrácených představ, které řídí všechny jeho myšlenky. U útočníka se s postupem doby rozvinula paranoidní schizofrenie. Breivik je podle soudních znalců přesvědčen o své grandióznosti. Myslí si, že může rozhodovat o tom, kdo bude žít. Myslí si také, že byl zvolen, aby si vybral svůj vlastní lid. Také proto prý oběti svých činů zabil, jak sám říká "popravil", - z lásky ke svým lidem. Prozradil také, že se chystal provádět genetické inženýrství s Nory, čímž by očistil "norskou rasu".

Kdoví, jak by dopadl podobný znalecký posudek u našich "hrdinů".

Napsal jsem dost srozumitelně, že nejsem stalinista, ani uctívač totality? Už se těším na diskusi :)

Zdroj a poznámka k foto: originální policejní fotodokumentace digitálně kolorovaná, nepropaguje násilí naopak, prokazuje fakt, že oběť byla svázána a brutálně podříznuta a Ctirad Mašín  za tento skutek odměněn představiteli ČR Topolánkem či Vondrou a verbálně chválen Nečasem, Johnem a dalšími. Fotky tedy popisuji úřední hrdinský čin. Váhal jsem s jejich použitím a studoval etický kodex blogera. Protože to však je úřední hrdinský čin, nemůže být fotografie v rozporu s etikou.