Odtahovat auta nebude možné, kmotrovské lobby zaplakalo

Je mi líto, že většina novinářů zužuje problematiku na poslaneckou imunitu. Poctivě před měsícem jsem zveřejnil záměr i cíl – omezit pravomoc městské policie a omezit odtahy aut, jejichž řidiči se dopustili bagatelního přestupku - chybného zaparkování. Byla to Sněmovna, která tyto praktiky schválila. Je v tom hodně velký byznys, pražští kmotři nejsou spokojeni. A tak se mediálně problém redukuje slovy – poslancům nebude možné odtahovat auta. Není to pravda, nikomu nepůjde odtáhnout auto. Poctivě přiznávám,  že problémem  jsem se začal zabývat po negativní zkušeností s MP Praha. V průběhu času jsem se dozvídal čím dál otřesnější věci. Dnes Sněmovna,  k mému překvapení,  zvolila nejdelší navrhovanou lhůtu 24 hodin, kdy musí být nasazena „botička“, aby auto bylo možné odtáhnout. Varianty 3 a 6 hodin nebyly schváleny. Pokud zákon projde Senátem, odtahy skončí. To neznamená, že není možný postih pachatele přestupku. Pokutu mohou dostat všichni, včetně poslanců a senátorů. Lov venkovských aut po Praze, odtahy a platba za oplocené parkoviště za nehorázné ceny  do kapes soukromých firem, však skončí. Zveřejňuji výtahy své řeči ve Sněmovně, která většinu přítomných poslanců přesvědčila, že hlasovali pro návrh: 

Odtah auta přirovnám k donucovacím prostředkům. Máme různé druhy - pouta, hmaty, chvaty a také střelbu zbraní. A nebudu střílet do někoho, kdo jenom ukradne pár drobných. A když zaparkujete na špatném místě, tak policie má také dvě možnosti - má možnost buď nasadit botičku na to, aby docílila toho, že ztotožní pachatele a potrestá ho, anebo může použít důraznější prostředek,  odtáhnout auto. (Ještě jsem neuvedl třetí, u nás na venkově používaný - předvolání pro nepřítomného pachatele za stěračem.)

Musím říct, že se ozvalo poměrně hodně lidí a mám několik příběhů. Ty příběhy jsem napsal do zdůvodnění pozměňovacího návrhu, který má zhruba 12 listů, ale jeden stojí za všechny, ten tam není a ten vám teď odvyprávím.

Matka dvou dětí, z nichž jedno bylo nemocné, potřebovala ty děti odvézt do školky, tedy to jedno dítě, tak si vzala obě, i to nemocné, do auta. Před školkou nebylo možno zaparkovat jinde než na vyhrazeném parkovišti a to jedno nemocné nechala v autě a s tím druhým, zdravým, běžela do školky, aby ho tam předala. Zdržela se pět, maximálně sedm minut. A když se vrátila zpátky, tak to druhé nemocné dítě, co bylo v autě, už bylo na jeřábu i s tím autem. Takže to je také důvod pro to, abychom  rozlišili, kdy je potřeba nasadit těžkou techniku, tedy odtahovat vozidla, a kdy je možnost to vyřešit „botičkou“, toho pachatele si ztotožnit, když nám tam přijde, a dát pokutu.

Dal jsem do pozměňovacího návrhu i tři možnosti, resp. tři časové lhůty, po kterou by tam měla  „bota“ být, než se to auto odtáhne: tři hodiny, šest hodin anebo 24 hodin a budeme o tom hlasovat  zvlášť. Neřeší to vůbec situaci, kdy to auto stojí a překáží. Tam se mým pozměňovacím návrhem vůbec nic nezměnilo. Řešíme jenom to, když je v tzv. zónách placeného stání (modrých)..

Chci úplně odmítnout tvrzení paní kolegyně Černochové, že to dělám jako nějakou pomstu. Já vám za chvilku přímo vysvětlím, že opravdu vůbec nejde o imunitu, vůbec nejde o poslance, ale naopak rozhodujeme tady teď o pravomoci městské policie. Já vám to na těch příkladech, jak lidé v Praze milují vaše modré zóny, velmi snadno doložím.

Druhý příběh. "Modré zóny se vydávají za službu místním rezidentům, aby mohli zaparkovat,"  píše jedna paní: "Ale já je považuji za trest pro místní. Měli jsme babičku a dědu, oba devadesátileté na invalidních vozících v druhém patře bez výtahu. Od chvíle, kdy na Vinohradech vznikly modré zóny, nebylo skoro možné sehnat žádnou službu, která by za nimi přijela: instalatér, pedikérka, odběr krve, opravář karmy, pračky nebo televize. Do modré zóny nikdo nechtěl přijet, anebo jim za krátkou návštěvu naúčtoval 120 korun za parkovací kartu na dvě hodiny. Celá široká rodina se u nich střídala, ale stačilo, abychom přivezli balíky vod, a než jsme je vynosili, byla za stěračem pokuta. Jednou jsem potřebovala dědu odvést k lékaři. A teď dobře poslouchejte: Auto bylo označené invalidní značkou a vzkazem, že potřebujeme naložit vozíčkáře. Než se podařilo dědu svézt schodolezem dolů, auto už bylo odtažené. Neznám právní obraty, ale modré zóny považuji za zločin, kdy si město zprivatizovalo veřejný prostor. Sama bydlím v místě bez modrých zón, nemám tu problém zaparkovat. Ale až tu modré zóny budou, budu hodně naštvaná, protože to už za mnou nikdy nikdo nepřijede."

Já ten zákon považuji v současné chvíli za nemravný. Tady nejde o to, že někdo nemůže dostat pokutu, že zneužívá nějakou kartičku. Tento problém je opravdu do určité míry regionální. A dokonce bych v tento moment i řekl, že se ani nejedná o gesci Ministerstva dopravy, ale spíš Ministerstva vnitra, protože se tady teď dohadujeme nad pravomocemi městských policií. Protože „botičku“ není možné invalidovi nasadit, když špatně zaparkuje, ale můžeme mu odtáhnout auto, což je daleko závažnější zásah. 

Mám tady výtah z blogu na  idnes Tomáše Flašky, který mě včera zkritizoval, že návrh nemá logiku, a přesto tam píše věty, které jsou velmi zajímavé: „Pokud je ulice prázdná a rezidentům místo nechybí, pak je jakýkoliv postih neoprávněně parkujícího ryzí šikanou. Vidím to každý den v neděli na Starém městě v Praze. Pár ulic s oranžovou zónou, tedy kde může za poplatek zaparkovat každý, je beznadějně plný. Za rohem je ulice s modrou zónou, kde stojí tak jedno auto každých dvacet metrů. A to nepřeháním. Ostatní mají strach tam své auto byť jen na pár minut nechat, tak radši několikrát objedou blok, zamořují vzduch a zoufale hledají volné místečko v oranžové zóně. Podle vysvětlení oficiálních míst, proč modré zóny vznikají, je to jen a jen proto, aby měli rezidenti svá místa. A pokud je nějaké neoprávněně obsazeno, musí být okamžitě uvolněno, jak se to děje dnes. Nebylo by jednodušší modré zóny prostě zrušit?  Místo nich by stačili smíšené, tedy rezidenti zadarmo a ostatní za poplatek. Tím by byl účel modrých zón též splněn. Ta místa by nebyla přespolními přeplněna a přespolní by sice za poplatek, ale přece jen podstatně snáz zaparkovali. A město by nemuselo řešit obludné záležitosti se složitými zónami modrými, oranžovými, zelenými a do budoucna ještě dalšími neidentifikovanými“. To je konec citátu.

Pojďme si zavzpomínat. V minulém období se usnadnilo vymáhání pokut. Byl jsem iniciátorem řešení takzvané „osoby blízké“, přesto jsem pro výsledný zákon nehlasoval. To se nedalo. Právníci Ministerstva dopravy z jednoduchého holandského modelu vytvořili model český, který nepovažuji za spravedlivý. Přesto na něj dnes upozorňuji. Postih za chybné parkování, a můj předřečník to tady řekl, že se to týká samozřejmě i nás (poslanců), je dnes efektivní a velmi účinný. Úřady mají nástroj na to, aby  kázeň a správné parkování vymohli. Dneska, když dají „parkovačku“, pokutě neutečete. Ani poslanci.

Vraťme právo do únosné míry a stanovme policii a zejména pražskému magistrátu pevná pravidla. Odtahy vozidel z pražských ulic je velký byznys. Velký byznys! Jestli tady lobbujete za tento byznys, tak se nedivím. Participují na něm někteří strážníci, to jsem si také ověřil, protože tam jde o určité procento ze zisků. Město na něm participuje. A samozřejmě majitelé odtahových služeb. Výnos je obrovský. Řešen je cenovou vyhláškou, kterou jste udělali vy, kde cena za kilometr jízdy vozidla město... (Paní poslankyně Černochová vykřikuje: Máte/znáte pravomoc městské části?) Mluvím o magistrátu. Mluvím o magistrátu teď! (Paní poslankyně Černochová ještě něco dodala, ale nebylo jí rozumět.) Za kilometr jízdy vozidla se cena vyšplhala do astronomických výšin. Přesto zisk neskončil v budování nějakých garážových domů, aby se parkování ve městě zlepšilo.

A na úplný závěr opět reakce mých voličů, tentokrát vesnických: "Auta s pražskou značkou jezdí k nám na venkov a parkují svobodně bez šikany ve většině případů zadarmo, někdy i na trávě. Jsme tolerantní. Když přijedeme do Prahy, nemáme šanci, odtáhnete nás z prázdné ulice."

Bylo mi ctí pokusit se hodit vidle do nemravného zákona, který je o byznysu a odtahování aut. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.) Ještě jedna věta, když už tady stojím. Až zítra Praha zase zamodrá v další městské části a obyvatel Prahy 1 nebude moci parkovat na území Prahy 5 a naopak ten z Prahy 5 nebude moci parkovat na Praze 1, to teprve začne mela. Děkuji.

Výsledek hlasování ZDE