Jak jsem rozčílil pány Kalouska, Doktora a Nečase

Pronesl jsem projev, který mnozí nechtěli slyšet. Nechci se k němu vracet, kdo chce, najde jej v plném znění na mých webových stránkách zde nebo faceboku.

Na plénu Poslanecké sněmovny v neděli 6.11.2011, v souvislosti s mým projevem, zazněla slova, která chci rozvinout:
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:
Pane poslanče Humle, ve svém prvním vystoupení jste mě jmenoval způsobem, který se mě dotkl a proti kterému se ohrazuji. Prezentovat tady jako důkaz mé nevěrohodnosti skutečnost, že na mě několik vyšinutých lidí podalo trestní oznámení z naprosto nesmyslných a vykonstruovaných nesmyslů, to je věc, kterou bych možná odpustil bulvárnímu novináři, ale kterou těžko můžu tolerovat právníkovi a policistovi, který dobře ví, že trestní oznámení může podat kdokoliv na kohokoliv, aniž by to znamenalo byť jenom podezření z toho, že někdo něco spáchal.
Mě, pane poslanče, na rozdíl od vás, nechtěl nikdo nikdy z ničeho obvinit! Já jsem se na rozdíl od vás nikdy za imunitu neschovával. A Bůh ví, že se za ni nikdy ani schovávat nebudu. Co kdybyste se trošku styděl, jestli to umíte!
Poslanec Michal Doktor:

Víte, kolegyně a kolegové, tady dochází ke zvláštnímu jevu. Někteří poslanci, patrně vedeni symbolem Stvořitele se tady snaží stylizovat jako svědomí národa. A před chvílí se o to pokusil pan kolega Stanislav Huml a stěžuje si a pláče na tomto místě, že mu snad je kráceno v jeho právech vyjádřit se k věcem projednávaným. V číslech a důkazech je kouzlo. Tak jsem se podíval já jako občan ČR, Stanislave Humle, prostřednictvím předsedající, kdy jste mluvil k projednávaným věcem. Odpověď: ani jednou jedinkrát! Celou dobu projednávání těchto věcí jste tu mlčel, jak říká pan kolega Zaorálek, jako pařez! (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda vlády ČR Petr Nečas:

Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, myslím si, že tady zanikla docela důležitá informace, kterou řekl pan poslanec Michal Doktor, předtím než o této námitce budeme hlasovat, měl by zodpovědět pan poslanec Huml, proč ve třech čteních čtrnácti návrhů zákonů, to je dohromady 42 čtení, ani jednou nevystoupil. Ani jednou. Promlčel se velmi pečlivě 42 čteními 14 návrhů zákona a teď, kdy už hlasujeme pouze o tom, zda potvrdíme sněmovní znění, které je hotové, kde již nemůže dojít k žádné změně podle ustanovení jednacího řádu, teď najednou tady pobrekává, že chtěl vystoupit. Měl k tomu prostor nekonečný, bez ohraničené rozpravy. Ať nám prosím zodpoví, než budeme o této námitce hlasovat. Pokud například řekne, že byl nějak indisponován těch 42 čtení a my možná zvážíme a dovolíme mu konečně vystoupit. Nebo že mu někdo zakazoval vystoupit, možná zvážíme a budeme hlasovat pro vyhovění jeho námitce. Jinak se nemůže divit, že ji zamítneme. (Potlesk.)

Pane ministře Kalousku,
Neřekl jsem nic jiného než pravdu. Syrovou pravdu, že místopředseda koaliční strany (VV) na Vás podává trestní oznámení. Ani jsem to nekomentoval. Vaše hodnocení, že jde o vyšinutého člověka je i pro mne velmi zajímavé a nemělo by zapadnout. Vládnete tedy spolu se stranou, kterou řídí vyšinutí lidé. Lituji Vás, a díky, že jste své myšlenky sdělil veřejnosti.  Co však z mého projevu považuji za podstatnější je fakt, že na výši státního dluhu a s tím souvisejících současných poplatcích dluhové služby máte nepopiratelnou odpovědnost. Buď jako ministr financí nebo jako předseda Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny nebo poslanec a funkcionář vládních stran! Vy opravdu patříte mezi odpovědné za současný stav, kdy není na důchody, protože splácíme úroky a dnes byste složenku od občanů měl dostat jako první z politiků této Sněmovny.
Vaše obvinění, že se schovávám za imunitu je mimo realitu a vtipná podpásovka. Sám jsem o vydání požádal, moc dobře to víte, a pokud se podíváte zde, najdete tam i komplexní analýzu problému, který zavání praktikami ABL – pro toto mě chtěl „někdo“ (víme oba kdo) obvinit a proto mu Sněmovna zabránila. Nestydím se a Vaši reakci na můj projev nelze hodnotit jinak, než českým rčením o potrefené huse.

Pane Doktore,
Z baterie 15ti zákonů jsem se vyjadřoval k několika, na výborovém jednání. Zcela upřímně si myslím, že Vám je do toho kdy jak a proč mluvím, úplné nic. Máte snahu omezovat opoziční poslance v projevu. Pláču nad tím. Ano a plakat budu. Vždy, když nějaký rádoby demokrat zapomene, co to slovo znamená. Nepatříte do strany, která si říká demokratická. Chápu, že by vám vyhovovalo, kdybychom Vás nezdržovali. Vykecat bychom se podle Vás měli někde v lese, kde nás nikdo neuslyší. Chápu, ale nerozumím a rozumět nechci. Navrhněte změnu zákona o jednacím řádu a projevte se, jak si to představujete. Tím nejlépe vaši voliči poznají, kdo jste.

Pane premiére,
když vy jste uchopil stejné téma, povýšil jste ho na, v demokratické společnosti, neuvěřitelnou úroveň. Chcete opravdu od poslanců, aby ke každému návrhu na plénu Sněmovny vystupovali, aby měli právo vystoupit i v dalším čtení? Chcete prosazovat, aby někteří mohli mluvit déle než ostatní, pokud vám jako premiérovi podají vysvětlení? Chcete si nejprve ten projev přečíst a pak povolit? To jste myslel vážně?  Legislativní proces byl ukončen až v neděli a já jsem se prohlasoval poctivě všemi body programu. Neměl jsem požadavek vystoupit ke všem 15 ti bodům, avšak měl jsem co říci k několika z nich a vy jste mi vystoupit zakázali. Námitka směřovala k jednomu jedinému bodu! Demagogocké proto bylo Vaše násobení počtu možných vystoupení. Ještě jste mne za můj protest, že byl porušen zákon o jednacím řádu spolu s panem Doktorem uráželi. Gratuluji Vám. Jako kdybych na protest neměl právo?! Práva jsou to nejcennější co máme. Ať jako poslanci, tak jako lidé. Ti kdo na práva rezignovali jsou hodni politování, ti kdo jim je vzali mají v historii zcela konkrétní podobu. Kdybych se neuměl prát za svá práva, nemám ve Sněmovně co dělat, protože bych se neuměl poprat ani za práva voličů.

K meritu věci:
Každý bod programu je nějaký tisk s úpravou zákona nebo zákonem novým. Jednací řád je zákon, který upravuje procedury schvalování. Sněmovna většinou může časově omezit vystoupení (stalo se a neprotestuji). Ale omezit lze jen vystoupení k bodu, tedy jednomu tisku zákona.
Sloučená rozprava proběhla k celkem 14ti bodům a extenzivním způsobem si vládní poslanci vyložili, že sloučená rozprava je jeden bod (to je nesmysl) a aplikovali omezení vystoupení ke všem 14ti tiskům (bodům programu). Máme právo tady měnit zákony, to ano, ale nemáme právo schválené zákony porušovat nebo si vykládat ve prospěch většiny (rusky bolševiků).
Ad absurdum – pokud se většina (bolševici)  rozhodne, příště celý pořad schůze sloučit do společné rozpravy a všechny body projedná s omezenou dobou rozpravy na 10 minut pro poslance je po jakékoliv diskusi. Že to neudělají? Slibují, ale proč to tedy udělali nyní? Jezinky také slibovaly.  Je to efektivní, stručné, výstižné – opozici stejně nikdo neposlouchá a tak proč se zdržovat demokratickými principy. Demokracie je těžkopádná! Diktatura je lepší?! Koneckonců, proč sem ti opoziční poslanci vůbec chodí. Je současný stav ještě demokracie?